Aktualne

12 / 2022

Znovuoživení asfaltových pojiv pomocí oživovacích přísad – zásady a souvislosti Ing. Tomáš Koudelka
Při návrhu asfaltových směsí s R-materiálem (RA) hraje významnou roli volba oživovací přísady a vlastnosti pojiva obsaženého v R-materiálu. Vlastnosti pojiva jsou danou charakteristikou, tj. technolog musí v případě potřeby parametr ovlivnit dodatečným opatřením. Postup výběru oživovací přísady a návrh oživeného pojiva není v současných předpisech úplně jasně popsán; obecně platí pouze předpoklad, že chování, respektive požadavky na vlastnosti směsí s R-materiálem a na pojiva v těchto směsích obsažená, jsou stejné jako na směsi bez přídavku R-materiálu. V roce 2020 vyšla v ČR norma ČSN 73 6141, která stanovuje dodatečné požadavky na zkoušení asfaltových směsí s vysokým obsahem R-materiálu (RA > 15 %). Tyto dodatečné požadavky se týkají například zkoušení zpětně získaných pojiv. V tomto článku bude upozorněno na určité problémy vyplývající z používání R-materiálů s obsahem pojiv s vyšší hodnotou penetračního indexu (PI) (např. modifikovaná pojiva nebo pojiva s vysokým obsahem visbreakingových zbytků) a zároveň bude vysvětleno, jak jsou R-materiály s polymerem modifikovanými pojivy omezovány z pohledu jejich znovupoužití.
Klíčová slova: R-materiál, opětovné použití, zpětně získaná pojiva, požadavky, oživovací přísady, stárnutí

Měření protismykových vlastností povrchů vozovek a možnosti predikce jejich vývoje Ing. Ondřej Machel Leoš Nekula Ing. Pavla Nekulová Ing. Josef Stryk Ph.D.
Článek se zaměřuje na různé vlivy, které se promítají do výsledků měření protismykových vlastností povrchů vozovek a uvádí, jaké jsou možnosti predikce vývoje tohoto proměnného parametru. V zásadě jsou dva základní přístupy – odhad současného stavu protismykových vlastností povrchu vozovky v případě, že nejsou k dispozici výsledky měření a predikce budoucího stavu vývoje protismykových vlastností povrchu vozovky, kde se počítá s předpokládaným dopravním zatížením.
Klíčová slova: povrch vozovek, protismykové vlastnosti, makrotextura, predikce

Problematika nízkohlučných povrchů v Evropě a možnosti akustického hodnocení Ing. Vítězslav Křivánek Ph.D. Ing. Jan Machanec Ing. Petra Marková
Přestože má doprava pozitivní přínosy, přináší s sebou také mnoho negativních účinků, které mají nežádoucí vliv jak na lidské zdraví, tak na životní prostředí. Jedním z nich je hlučnost, která je v posledních letech stále více diskutovaným tématem z důvodu neustále vzrůstajícího počtu vozidel. Je na ni proto kladen stále větší důraz kvůli zdravotním rizikům spjatým s dlouhodobým vystavením člověka nadměrnému hluku. Hluk generovaný odvalováním pneumatik po povrchu vozovek převládá u osobních vozidel od rychlosti cca 40 km/h, proto nízkohlučné povrchy představují v posledních letech efektivní protihlukové opatření. V rámci tohoto článku bude řešena popisovaná problematika nízkohlučných povrchů vozovek a jejich analýza v souvislosti s výsledky dotazníkového šetřením na území Evropy.
Klíčová slova: hluk z dopravy, nízkohlučné povrchy, měření metodou CPX

Implementace BIM do veřejných zakázek dopravní infrastruktury v ČR Ing. Karel Fazekas Ing. Jakub Kareš Ing. Petr Pánek Ph.D. Doc.Ing. Ludvík Vébr CSc.
Článek se zabývá stavem implementace BIM do veřejných zakázek v oboru pozemních komunikací v České republice a v některých dalších státech. Řešena jsou specifika českého stavebního trhu a problematika naší legislativní základny. V odborné části je představen návrh implementace BIM do dopravního stavitelství a na konkrétním BIM modelu předvedena rozdílná úroveň detailu a informací. Zmíněna je také riziková analýza, jejíž výstupy jsou v článku nastíněny.
Klíčová slova: BIM, implementace BIM, rizika, dopravní infrastruktura

Porovnání prognózy se skutečným vývojem intenzit automobilové dopravy mezi roky 2016 a 2020 Ing. Luděk Bartoš Ph.D. Ing. Dagmar Juříková Ing. Aleš Richtr
Obsahem článku je porovnání vývoje intenzit automobilové dopravy v období mezi celostátním sčítáním dopravy 2016 a 2020 s prognózou podle TP 225, a dále zhodnocení vývoje demografických a ekonomických faktorů, které vývoj intenzit ovlivňují. V závěru článku je posouzena využitelnost stávajících TP 225 a výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2020 pro plánování rozvoje silniční infrastruktury a doporučena aktualizace prognózy až po roce 2025.
Klíčová slova: dopravní inženýrství, prognóza dopravy, intenzita dopravy, celostátní sčítání dopravy, technické podmínky

Analýza používání bezpečnostních pásů v České republice Ing. Lukáš Kadula Martin Šípek Mgr. Eva Šragová RNDr. Jan Tecl
Bezpečnostní pásy jsou nejúčinnějším prostředkem ke zvýšení pasivní bezpečnosti vozidla. Povinnost jejich používání je stanovena legislativně, přesto tak mnozí nečiní. V článku jsme se zaměřili na nepoužívání bezpečnostních pásů v České republice v letech 2012–2021 s důrazem na genderové rozdíly. Údaje jsme čerpali (1) z bodového hodnocení řidičů, (2) databáze dopravních nehod a (3) nepřímých ukazatelů bezpečnosti. Všechny tři zdroje dat se shodly, že míra nepoužívání bezpečnostních pásů je u mužů signifikantně vyšší než u žen. Zároveň se ukázalo, že používání pásů závisí na pozici osoby ve vozidle: nejvíce se poutají řidiči, následují přední spolujezdci a nejméně se poutají spolujezdci na zadních sedadlech. Dále vyplynulo, že nepřipoutané osoby mají u nehod závažnější následky než osoby připoutané, a že pravděpodobnost použití pásu roste s věkem; u mužů však ke zlepšení dochází později než u žen. Zahraniční zkušenosti ukazují, že na používání bezpečnostních pásů má pozitivní vliv policejní dohled, používání systémů upozorňujících na nezapnutí pásu a především vedení kampaní. Vzhledem k tomu, že poslední kampaň zaměřená přímo na pásy probíhala v Česku již před téměř 20 lety, důrazně doporučujeme zaujmout v tomto ohledu aktivnější přístup.
Klíčová slova: bezpečnostní pás, nepoužívání bezpečnostních pásů, nepřipoutaní, gender, přední a zadní sedadla

Rubriky
Zprávy ČSS	29. silniční konference – Praha 2022
	Ve dnech 4.–5. října 2022 se konala v pořadí již 29. silniční konference, v hlavním městě Praze poprvé. Konference včetně doprovodné výstavy se uskutečnila v Kongresovém centru Praha. Silniční konferenci 2022 uspořádala Česká silniční společnost pod záštitou předsedy vlády České republiky prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M., ministra dopravy Mgr. Martina Kupky, hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a náměstka primátora hlavního města Prahy Ing. Adama Scheinherra, MSc., Ph.D. Konference se zúčastnilo 1 192 registrovaných delegátů, což je druhý nejvyšší počet ze všech předchozích konferencí a doprovodné výstavy 93 vystavovatelů.

Informace	Měření protismykových vlastností povrchů nových vozovek před uvedením do provozu
	V roce 2015 byly při revizi ČSN 73 6177 „Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů vozovek“ nově definovány zásady měření a došlo ke zpřesnění podmínek měření pro přejímku nového povrchu. Nově je tedy v kapitole 4, čl. 4.2 uvedeno: „ Měření protismykových vlastností dynamickým zařízením pro přejímku nových povrchů se provádí nejpozději do doby 3 měsíců od uvedení nového povrchu do provozu, pokud to klimatické podmínky dovolí“. Tato zásada byla přijata ve shodě celé redakční rady i technické normalizační komise TNK 147, kde byli zastoupeni správci komunikací, zhotovitelé i pracovníci MD. Změna tohoto ustanovení byla navržena zpracovatelem normy, který měření protismykových vlastností povrchů vozovek provádí. Hlavním důvodem byla jeho zkušenost s měřením nových povrchů před uvedením do provozu, zejména na dálnicích. Protože termíny výstavby nebo rekonstrukcí se stále zkracují, probíhají na stavbách dokončovací práce až do data uvedení do provozu. Proto není v možnostech stavbyvedoucího připravit povrch vozovky na měření. Pravidelně se stávalo, že pracovníci zhotovitele vozovku zametali a umývali celou noc, ale když přijela laboratoř provádět měření protismykových vlastností, byl povrch vozovky opět znečištěn, protože například přijela firma provádějící výsadbu keřů, na vozovku navezla sazenice, zeminu, kůru a desítky zaměstnanců se pohybovaly ve vozovce. Jako externí firma sice byla stavbyvedoucím upozorněna, že bude probíhat měření, ale s odkazem na svoje termíny dokončení prací nebrala upozornění v potaz. Měření tedy proběhlo na znečištěné vozovce, výsledkem bylo hodnocení protismykových vlastností v celé škále hodnoticích stupňů (obr. 1) s tím, že se měření musí zopakovat po uvedení nového povrchu do provozu.

Informace	ČDS&T 2021
	Ve čtvrtek 22. září 2022 byli na Galavečeru v Betlémské kapli oceněni soutěžící, kteří získali tituly a další ceny v 19. ročníku celostátní soutěže ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA, TECHNOLOGIE, INOVACE ROKU 2021. Součástí večera bylo tradičně také ocenění úspěšných řešitelů z řad studentů technických vysokých škol. Tituly vítězům předali místopředsedkyně PSP ČR Věra Kovářova a ministr dopravy ČR Martin Kupka, který v závěru večera vyhlásil příští, v pořadí již 20. ročník soutěže ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA, TECHNOLOGIE a INOVACE ROKU 2022.

Zprávy PIARC	Vyšlo 393. číslo časopisu Routes/Roads
	Generální sekretář Patrick Malléjacq v úvodníku informoval o přípravě Světového silničního kongresu 2023 v Praze. Zdůraznil, že po několika letech omezení a pouze elektronického setkávání se bude opět jednat o přímé osobní setkání, které považuje za vynikající příležitost k obnovení starých kontaktů a k navázání nových. Důležitá je také výměna informací o všech směrech vývoje v oboru za poslední roky. Připomenul rovněž výzvu k podání abstraktů ke kongresu a zmínil i řadu akcí, které proběhnou ještě před jeho konáním. Jedná se zejména o konferenci SURF v Miláně a o konferenci zaměřenou na provoz a bezpečnost v silničních tunelech v Granadě.

Z historie	Ohlédnutí za rokem 1967
	Tímto článkem končí krátký seriál připomínající minulost odborného měsíčníku Silniční obzor, v němž byly připomenuty některé zajímavosti z jeho historie. Úspěchy ve zlepšovatelském hnutí u Okresních správ silnic Stanislav Tomek

Firemní články	Dostavba dálnice D4 razí cestu využití PPP v Česku
	Už více než rok běží partnerství státu se soukromým sektorem, v jehož rámci se staví 32 kilometrů a modernizuje dalších 16 kilometrů dálnice D4. Vůbec první PPP projekt v oblasti infrastruktury, který nese jméno Via Salis, má za sebou etapu přípravných prací a stavba se rozjela naplno.

Firemní články	V-031 BARRANDOVSKÝ MOST - Diagnostický průzkum a sledování
	Při provádění diagnostických průzkumů bývají mnohdy zjištěny rozdíly v provedení či stavu předpínacího systému oproti stavu popsanému v původní projektové dokumentaci stavby. V tom okamžiku vyvstane potřeba stanovení aktuální osové síly v těchto prvcích. V tomto článku je mimo jiné prezentována jedna z aplikací nově vyvinuté „modifikované elastomagnetické technologie“ (zkráceně MEMT) určené pro stanovování velikosti osových sil předpínací výztuže bez jejího poškození. Metoda je založená na „elastomagnetickém“ fyzikálním principu. Tato metoda je použitelná nejen pro nové, ale i pro stávající konstrukce.

Nejnovější ze sekcí

Kalendář akcí

WRC 2023

Silniční obzor

Publikace