| 4 / 2022 | ||
|
||
Využití LiDARu měřicího vozidla pro stanovení rozhledu na pozemní komunikaci Doc. RNDr. Michal Bíl PhD. Ing. Pavel Havránek Mgr. Vojtěch Nezval Ph.D. Ing. Eva Simonová Ing. Šimon Špinar |
||
Rozhled z vozidla na pozemní komunikaci představuje významný faktor bezpečnosti silničního provozu. Je ovlivněn jak směrovým a výškovým uspořádáním komunikace, tak přítomností vegetace, zástavbou nebo jinými překážkami v okolí. V tomto článku jsme se zaměřili na možnosti automatického hodnocení rozhledových poměrů prostřednictvím dat z měřicího vozidla (LiDAR), programovacího jazyka Python a GIS. U vybraných úseků proběhla verifikace vypočítaných rozhledů terénním měřením, které prokázalo využitelnost navrženého postupu v praxi. Výsledky je možné zobrazit prostřednictvím mapové aplikace https://rozhled.cdvinfo.cz. Mohou sloužit jako podklad pro ověření stávajícího dopravního značení a následně vést ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v daném místě. |
||
| Klíčová slova: rozhled, silnice, bezpečnost, LiDAR, GIS |
||
Spolufinancování aktivit bezpečnosti silničního provozu na území měst Mgr. Eva Šragová RNDr. Jan Tecl Ing. Ondřej Valach |
||
V intravilánu měst a obcí je každoročně registrováno více než 10 000 nehod se zraněním a 50 000 nehod bez zranění. Přibližně polovina z počtu nehod se zraněním a polovina z počtu usmrcených, těžce i lehce zraněných osob připadá na místní komunikace. V roce 2020 (který však byl poznamenán epidemií Covid-19) se na místních komunikacích odehrálo 5 934 nehod se zraněním, při nichž přišlo o život 69 osob, dalších 492 osob bylo zraněno těžce a 6 234 osob lehce. Kromě toho došlo v intravilánu měst a obcí na místních komunikacích k 36 698 nehodám bez zranění. Následkem dopravní nehodovosti vznikají socioekonomické ztráty, které jen za rok 2020 činily pouze v případě diskutovaných nehod téměř 40 mld. Kč. Odpovědnou reakcí na tuto tragickou skutečnost musí být posílení spolufinancování příslušných dopravně-bezpečnostních opatření na území intravilánu měst a obcí ze strany státu, a to vhodným zaměřením dotačních programů a integrací hodnoticího kritéria bezpečnosti do posuzování projektů předložených městy a obcemi na modernizaci místních komunikací. |
||
| Klíčová slova: dopravní nehodovost, bezpečnost silničního provozu, BESIP, strategie bezpečnosti silničního provozu měst a obcí, místní komunikace, financování, dotační program |
||
Nepozornost: postoje účastníků silničního provozu v kontextu nehodových dat Ing. et Ing. Kateřina Bucsuházy Ph.D. Sára Klečková Mgr. Pavlína Skládaná |
||
Z dat o dopravní nehodovosti je zřejmé, že nevěnování se řízení bylo a stále je velmi častou příčinou vzniku nehod včetně závažných. Tento problém je intenzivněji diskutován v posledních letech v souvislosti se zvyšující se četností technologií, které mohou ovlivňovat pozornost řidiče. Výsledky série dotazovacích průzkumů ukazují, že účastníci silničního provozu si rizika spojená s nepozorností uvědomují a jsou nakloněni opatřením pro jejich zmírnění. Naproti tomu je však zřejmé, že je z jejich strany kladen důraz na nebezpečí plynoucí z manipulace se zařízeními ve vozidle, a naopak podceňován faktor kognitivní zátěže, což se odráží i na jejich chování v provozu. |
||
| Klíčová slova: bezpečnost, distrakce, dopravní nehoda |
||
Turbookružní křižovatky, aktuální návrhový prvek na pozemních komunikacích Ing. Ondřej Vohradský |
||
Spirálové neboli turbookružní křižovatky jsou poměrně novým prvkem na našich pozemních komunikacích. Představují další stadium návrhů okružních křižovatek v procesu, který sledujeme od první poloviny 90. let minulého století, kdy se naši odborníci i uživatelé mohli začít v zahraničí ve větší míře seznamovat s moderními trendy v navrhování pozemních komunikací. V té době byla i samotná okružní křižovatka u nás poměrně výjimečným jevem, nejčastěji se vyskytovaly křižovatky větších rozměrů s průpletovými úseky. Mnohé z tehdejších kruhových objezdů měly spíš funkci urbanistickou než dopravní, některé vykazovaly do jisté míry bizarní vlastnosti, výjimečná nebyla třeba ani přednost zprava na vjezdech. Kolem roku 1993 začaly vznikat první „vlaštovky“ modernějšího pojetí, za všechny jmenujme jako pozitivní vzor malou okružní křižovatku na Londýnské ulici v Liberci – Růžodole I. |
||
| Klíčová slova: |
||
Vývoj okružních křižovatek v Plzni Ing. Ondřej Vohradský |
||
Předmětem článku je popis historického vývoje využívání okružních křižovatek v Plzni. Po roce 1995 se ve větší míře uplatnily křižovatky jednopruhové, ale i vícepruhové a poslední vývojový typ představují turbo-okružní křižovatky. První z nich zde vznikla v roce 2018, aktuálně je ve výstavbě šestiramenná turbo-okružní křižovatka a další podobné se připravují. |
||
| Klíčová slova: okružní křižovatka, turbo, Plzeň |
||
Použití směsí kameniv s různou ohladitelností do asfaltových směsí pro obrusné vrstvy Ing. Petr Bureš Ing. Jaroslava Dašková Ph.D. Leoš Nekula Ing. Pavla Nekulová Ing. Michal Sýkora Ing. Jakub Šedina Ph.D. |
||
Článek popisuje průběh řešení a závěry již ukončeného projektu TH02030194, který se zabýval použitím směsí kameniv s vysokou a nízkou odolností proti ohlazení do asfaltových směsí pro obrusné vrstvy při zachování dlouhodobě vyhovujících protismykových vlastností povrchu vozovky. V rámci projektu byly navrženy asfaltové směsi typu SMA a ACO s různou kombinací kameniv čedič a droba. Z těchto asfaltových směsí bylo zhotoveno několik zkušebních úseků, na kterých byl sledován součinitel podélného tření zařízením TRT a byl měřen součinitel tření po ohlazení. V článku jsou prezentovány výsledky těchto měření a zhodnocení životnosti protismykových vlastností povrchu vozovky na zkušebních úsecích. |
||
| Klíčová slova: protismykové vlastnosti povrchu vozovky; odolnost proti ohlazení; kamenivo; obrusné vrstvy |
||
|
Rubriky |
||
I. VIRTUÁLNÍ KONFERENCE
WRC 2023
DOTAZNÍK
Silniční obzor
| 4 / 2022 | |
|
|
