5 / 2020




Inovativní mobilní telematický systém a predikce zdržení v dálničních uzavírkách
Ing. Martin Bambušek 
Ing. Mgr. Josef Domácí 
Ing. Igor Mikolášek 


Článek je zaměřen na popis jednotlivých komponent systému a je doplněn o diskusi o jeho potenciálních dopadech. Základním prvkem systému je soubor hardwarových komponent tvořících systém, který může být osazen před dopravní uzavírkou za účelem harmonizace dopravy a varování před kongescemi, což vede ke zvýšení kapacity a snížení rizika dopravních nehod. Hardwarové komponenty jsou obsluhovány softwarovými moduly. Ty slouží pro jejich správu, monitoring a řízení, samostatný modul tvoří software pro sledování a vyhodnocování stavu dopravy v dopravních uzavírkách a na odklonových trasách na základě dat z plovoucích vozidel (FCD). Stranou telematického systému stojí software pro predikci jízdních dob v dálničních uzavírkách. Klíčová slova: ITS, proměnné dopravní značení, řízení dopravního proudu, odklonové trasy, FCD, pracovní zóny


Základní souhrn principů Metodiky provádění noční bezpečnostní inspekce pozemních komunikací
Doc. Ing. Josef Kocourek Ph.D.
Ing. Jakub Nováček 
Doc. Ing. Tomáš Novák Ph.D.
Jiří Tesař 


Metodika byla zpracována v rámci řešení výzkumného úkolu Ministerstva vnitra ČR VI2VS/571 programu BV III/1-VS, projekt VI20172019071 s názvem Analýza viditelnosti účastníků silničního provozu za účelem zvýšení jejich bezpečnosti za soumraku a v noci. Cílem článku je seznámit odbornou veřejnost se základními principy metodiky, která navazuje na Metodiku provádění bezpečnostní inspekce pozemních komunikací v souladu se směrnicí EU 2008/96/EC zpracovanou Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. v roce 2013 a je rozšířena o požadavky směrnice EU Premium Light pro verze 3.0 z října 2017. Klíčová slova: noční bezpečnostní inspekce pozemních komunikací, auditor bezpečnosti PK, dopravní nehoda, analýza silničního provozu


Modely bezpečnostních zón pro jízdu autonomních vozidel
Mgr. Štěpán Křehlík Ph.D.
Mgr.  Marek Vanžura Ph.D.


Autonomní vozidla během jízdy neustále monitorují své okolí, detekují objekty a případné překážky, na které dle daných algoritmů reagují. Úzce souvisejícím faktorem je rychlost vozidla, jež je dynamicky měněna podle výpočtu brzdné dráhy tak, aby vozidlo bylo schopné včas zabránit kolizi. Tento přístup zabezpečení patří mezi jeden z nejdůležitějších předpokladů zavedení autonomních vozidel do běžného provozu. Matematické aparáty založené na modelování nejrůznějších jevů s jistým typem vágnosti či nejistoty – hrubé množiny, fuzzy množiny či pravděpodobnostní modely – se jeví jako vhodný nástroj, kterým lze popsat specifické bezpečnostní zóny pro konkrétní rychlosti, jimiž se pohybují autonomní vozidla v rámci dopravní infrastruktury. Tyto modely následně mohou v praxi přispět k plynulé změně rychlosti vozidel či návrhům k úpravě dopravní infrastruktury spojeným s předpokladem budoucího bezpečného začlenění autonomních systémů do silničního provozu. Klíčová slova: autonomní vozidla, bezpečnost dopravy, matematické modelování, hrubé množiny


Zajímavosti ze zahraničí a úvahy k provedení míst určených k přecházení chodců
Ing. Zuzana Čarská Ph.D.


Článek se zabývá historií vzniku, objasněním pojmů a provedením nejenom „zebra přechodů“, ale i dalších typů přechodů, např. pelican, toucan, puffin, pegasus. Popisuje příklady různých podob realizace světelné signalizace pro chodce. Uvádí vybrané nedostatky přechodů v České republice a uvažuje o případné vhodnosti aplikace některých prvků z těchto přechodů do provedení přechodů u nás. Klíčová slova: přechod pro chodce, světelně řízený přechod, zebra přechod, místo pro přecházení, přejezd pro cyklisty


Vliv úpravy SSZ na bezpečnost silničního provozu v Břeclavi – pilotní studie
Ing. Eva Pitlová Ph.D.
Ing. Radim Striegler 
Ing. Veronika Valentová Ph.D.
Ing. Lucie Vyskočilová 


Z posledního šetření Centra dopravního výzkumu, v. v. i. vyplývá, že přibližně 55 % cyklů na křižovatkách řízených světelnou signalizací se neobejde bez dopravního přestupku. Na základě toho byla provedena pilotní studie zavedení přerušovaného signálu (dále jen PZ nebo přerušovaná zelená) na konci zeleného signálu v délce 4 s na vybrané silnici I/55 v Břeclavi, kde byla zavedena změna signálního plánu na pěti křižovatkách. Průzkum chování řidičů probíhal sledováním konfliktů a videoanalýzou záznamů pořízených z dronu nad dotčenými křižovatkami ve třech fázích – před zavedením, ihned po zavedení a cca měsíc po zavedení PZ. Z dotazníkových průzkumů vyplývá, že cca 25 % osob se s přerušovaným signálem setkalo v zahraničí a že cca třetina oslovených osob pochopila význam tohoto signálu špatně. Dle místního průzkumu hodnotila většina řidičů, kteří se přímo setkali s přerušovaným signálem, změnu za pozitivní přínos k bezpečnosti a cca 84 % řidičů by uvítalo plošné zavedení přerušovaného zeleného signálu v celé ČR. Z průzkumu chování řidičů vyplývá, že po zavedení PZ došlo ke snížení rychlostí v době začátku žlutého signálu. Řidiči v době začátku žlutého signálu tedy dokázali lépe vyhodnotit, zda křižovatkou ještě projedou na zelený signál nebo už ne. Naopak ze sledování konfliktů vyplývá, že téměř na všech sledovaných ramenech křižovatek došlo po zavedení PZ k mírnému nárůstu sledovaného typu konfliktů. Dále z průzkumů vyplývá, že cca třetina až polovina řidičů zastaví předčasně na PZ. Analýzou naměřených dat se podařilo stanovit snížení doby efektivní doby zelené o 2 s ve fázi měsíc po zavedení PZ oproti hodnotám naměřeným před zavedením PZ, což vede ke snížení kapacity křižovatek. Klíčová slova: blikající zelená, přerušovaný zelený signál, řízení světelnými signály, chování řidičů

WRC 2023

logo wrc 2023

Silniční obzor

5 / 2020