11 / 2020




Příklady návrhu progresivních konstrukcí vícepolových mostů středních délek
Ing. Jan Bažil 
Ing. Jiří Jachan 
Ing. Petr Souček 


Článek demonstruje na třech nově realizovaných konstrukcích progresivní metody při návrhu spojitých vícepolových předpjatých mostů středních délek. Příklady jinak rozdílných konstrukcí – deskový most o 6 polích na tzv. Kunratické spojce na sil. I/14, dvoutrámový most o 4 polích v Mostě – Rudolicích a nadjezd nad D10 u Benátek nad Jizerou spojuje výhodné statické působení, moderní metoda výstavby a snížení nákladů na údržbu a budoucí opravy těchto objektů. Místo klasického řešení spojitých nosníků s uložením na ložiska na všech podpěrách se zde jedná o sdružené rámové konstrukce. Na příkladu mostů v Mostě – Rudolicích a u mostu přes D10 u Benátek nad Jizerou je navíc prezentována zajímavá metoda výstavby nosné konstrukce s částečným využitím semi-prefabrikace (výhodné kombinace prefabrikace a monolitu) v klíčovém mostním poli přes železniční trať, resp. přes dálnici D10. Výsledkem všech návrhů jsou materiálově úsporné a esteticky hodnotné konstrukce s rozumnými nároky na budoucí správu a údržbu.

Klíčová slova: předpjatý most, betonový most, sdružený rámový most, semi-prefabrikace, integrovaný most, semi-integrovaný most, vícepolový most
  

Diagnostický průzkum Barrandovského mostu
Ing. Jan Borový 
Ing. Tomáš Míčka 


Článek seznamuje čtenáře s historickým vývojem řešení přemostění Vltavy v oblasti mezi městskými částmi hlavního města Prahy Braníkem a Hlubočepy. V textu je popsáno provedené konstrukční řešení. Hlavní část článku se zaobírá diagnostickým průzkumem a jeho zjištěním.

Klíčová slova: diagnostický průzkum, beton, předpínací výztuž
  

Obnova Trojské lávky
Ing.arch. Martin Elich 
Ing.arch. Gabriela Elichová 
Ing.arch.akad.arch. Libor Kábrt 
Ing. Tomáš Kiefer 
Kamil Mergl 
Vladan Michalík 
Bc. Radek Ševčík DiS.
Ing. Tomáš Vojtěchovský MBA
doc. Ing. Lukáš Vráblík Ph.D., FEng.
Ing. Tomáš Záruba 


Článek popisuje obnovu původní Trojské lávky, která se zřítila v prosinci 2017, a jejíž části byly před její obnovou odstraněny. Směrově je nová Trojská lávka umístěna ve stejné poloze jako lávka původní, výškové řešení je nové, stejně tak jako technické řešení.

Klíčová slova: nová Trojská lávka, obnova, lávka
  

Geneze a aktuální stav zavedení vyhlášky č. 130/2019 Sb. v praxi
Ing. Jan Valentin PhD.


Od poloviny loňského roku se silniční hospodářství v České republice s různou mírou emocí sžívá s vyhláškou č. 130/2019 Sb., která vymezuje kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs (zjednodušeně asfaltový recyklát) vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. V rámci uplatňování této vyhlášky v praxi vzniká řada poznatků, identifikují se náměty na její budoucí vylepšení a vede se nejedna více či méně odborná a nezřídka vášněmi podbarvená diskuse. Z pohledu probíhajícího projednávání velké novely zákona o odpadech (zatím platný v podobě zákona č. 185/2001 Sb.), jehož nové znění by mělo vejít v platnost po 1.1.2021 s ohledem k závazným termínům platným v celé Evropské unii, se vyhláška nachází v jistém poločase, neboť s novým zákonem o odpadech bude nezbytné postupně novelizovat i veškeré prováděcí vyhlášky, které jsou navázané na stávající zákon. Tento proces se dotkne tudíž i vyhlášky č. 130/2019 Sb., což do jisté míry pomůže zapracovat některé nedostatky, o nichž dnes již víme. Současně ale společně s ní snad konečně vzniknou též vyhlášky upravující odpadní zeminy nebo další stavební a demoliční odpady. Jak rychlý nakonec celý proces bude, se těžko předjímá, protože s velkou pravděpodobností Česká republika požádá o posunutí termínu pro vydání nového zákona o odpadech. Vraťme se ale na počátek a vlastní vývoj vzniku „asfaltové“ vyhlášky.

Klíčová slova: znovuzískaná asfaltová směs, vyhláška 130/2019 Sb., asfaltový recyklát, R-materiál, PAU
  

Možnosť realizácie električkových tratí pre nové centrum mesta Bratislavy - časť 1
Ing. Matúš Korfant Ph.D.
Dr.Ing. Peter Schlosser 
doc.Ing. Tibor Schlosser CSc.


V podmienkach Bratislavy, ak chceme dosiahnuť zmenu správania sa ľudí pri preprave po ploche mesta, musí byť mestská hromadná doprava (MHD) segregovaná, pretože autobusová a trolejbusová doprava, ktorá využíva tú istú infraštruktúru cestnej dopravy, je súčasťou saturovaných tokov, s ktorými sú späté tvorby kolón a zápch. Z tohto dôvodu pre nové mestské centrum je jednoznačne prioritou riešiť mobilitu – prepravu nosným systémom MHD. Výhodou je, že v záväznej časti územného plánu je koľajová doprava vhodne definovaná. V tomto prípade zahŕňa ako klasickú infraštruktúru železnice, električkovú dráhu tak aj špeciálnu dráhu – v ďalekej budúcnosti podzemnú. Len ju treba stále doplňovať o nové úseky, ktoré sú ako technickými tak aj dopravno-inžinierskymi nástrojmi naštudované.

Klíčová slova: verejná hromadná doprava, električková doprava, dopravné modelovanie, deľba prepravnej práce