4 / 2020




Následky nehod v roce 2019 dle druhu komunikací
Ing. Lukáš Kadula 
Ing. Alena Vyskočilová Ph.D.


Cílem článku je shrnutí výsledků podrobného rozboru následků nehodovosti v silničním provozu v členění dle druhu komunikací, resp. jejich vlastníků. Článek výsledky analyzuje v návaznosti na plnění stanovených strategických a dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020. Dosažené výsledky pak porovnává s hodnotami předpokládanými ve Strategii, které by měly vytvářet podmínky pro postupné dosažení stanovených cílů. Klíčová slova: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, bezpečnost silničního provozu, dopravní nehoda, ekonomické ztráty, dopravní výkon, výzkum nehod

Klíčová slova:
  

Místní strategie mohou pomoci systematicky snížit nehodovost na území měst
Ing. Jindřich Frič PhD.
Ing. Ondřej Valach 
Ing. Alena Vyskočilová Ph.D.


Základním předpokladem pro řešení nehodových lokalit na území měst je navrhnout systematické řešení, které bude provázané s aktuální Národní a krajskou strategií BESIP a bude reflektovat místní a rozvojový potenciál měst. Řešením může být zpracování místní strategie BESIP, která městům pomáhá koordinovat řešení nehodových lokalit i s ostatními správci komunikací. Jednotlivá města tvorbou místních strategií reagují na tragickou skutečnost, že z celkového počtu 107 tis. registrovaných nehod za rok se jich 70 % stane v obcích a z celkového počtu 547 usmrcených osob na pozemních komunikacích za rok je 30 % usmrceno právě na území měst. Cílem tohoto článku je představení tvorby a využitelnosti místních strategií BESIP pro zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Klíčová slova: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, krajské strategie BEISP, místní strategie BESIP, bezpečnost silničního provozu, ekonomické ztráty

Klíčová slova:
  

Vývoj vybraných NUB v posledních letech
Ing. Pavel Havránek 
Ing. Eva Simonová 


Nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu jsou důležitými ukazateli bezpečnosti, a to především tam, kde není možné použít jako podklad přímé ukazatele (tedy nehodovost). Hlavním účelem sběru a vyhodnocení dat nepřímých ukazatelů je vytvoření podkladů pro dopravně-bezpečnostní opatření, především preventivní akce. Nepřímé ukazatele bezpečnosti mohou ukazovat na účinnost některých programů v oblasti prevence. Současně jsou podkladovým materiálem pro návrh krajských a místních strategií. Z ucelené datové řady pak lze vysledovat meziroční trendy některých nepřímých ukazatelů, a tedy vývoj chování účastníků silničního provozu ve vybraných oblastech, které jsou obsahem článku. Klíčová slova: nepřímé ukazatele bezpečnosti, Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, rychlost, poutání, cyklisté

Klíčová slova:
  

Jízda v protisměru na dálnici
Ing. Lukáš Jan Hrabánek 
Ing. Radim Striegler 
Ing. Lucie Vyskočilová 


Jízda v protisměru na dálnici je podle provedených statistických zjištění poměrně vzácný jev, avšak velice často se závažnými následky pro osádky vozidel. Vjetí vozidla do protisměru může být způsobeno různými faktory, jako je věk řidiče, přítomnost psychotropních a omamných látek, ztráta pozornosti (mobilní telefony či jiná podobná záznamová zařízení). Vliv může mít i stavební řešení křižovatky a neodpovídající srozumitelnost a čitelnost dopravního značení. Článek prezentuje statistická data, která se týkají jízdy v protisměru a stávající systémy dopravního značení v osmnácti evropských zemích. Závěrem porovnává zvýrazněnou dopravní značku č. B2 a dopravní značku s rukou dle rakouského vzoru. Po prozkoumání mnoha podkladů lze říci, že přes zavádění různých opatření nevykazuje jízda v protisměru klesající tendenci. Z prostudovaných podkladů lze také říci, že srozumitelné a čitelné dopravní značení je pouze jedním z opatření, které by mělo být zavedeno pro zvýšení bezpečnosti provozu v této oblasti. Klíčová slova: jízda v protisměru, bezpečnost, dopravní značení

Klíčová slova:
  

Vliv dopravních nehod a dalších faktorů na průjezdnost dálnice D1
Ing. Jan Novák Ph.D.


Dálnice D1 představuje nejvýznamnější a také nejvytíženější komunikaci na území ČR. Spojuje Prahu, Brno, Olomouc, Ostravu a Bohumín. Je dlouhá přibližně 375 km. V roce 2018 zde probíhala četná dopravní omezení způsobená především její modernizací a údržbou. Dopravní komplikace na dálnici D1 jsou často mediálně prezentovány, a to v poměrně negativním stylu směrem k údržbě. Proto vznikla studie s cílem ověřit jednotlivé faktory způsobující omezení průjezdnosti D1. Průjezdnost jsme vyjádřili jako podíl cestovní doby neovlivněného a ovlivněného vozidla na určitém úseku dálnice. Úsek se sníženou průjezdností je identifikován pomocí hraniční hodnoty průjezdnosti – hodnotou vyšší než 1,5. To odpovídá snížení rychlosti přibližně na 86 km/h. Pro stanovení průjezdnosti dálnice D1 se uvažovalo s celou její délkou a dopravním zatížením po dobu 365 dní v roce a 24 hodin denně. Zjistilo se, že ve všech analyzovaných dnech roku 2018 došlo ke snížení průjezdnosti, ale nikdy nedošlo ke snížení průjezdnosti celé trasy současně. Za rok 2018 nedošlo v žádném ze směrů dálnice D1 ke snížení průjezdnosti na více než 10 % délky trasy za den. Snížená průjezdnost nastala přibližně v 1,5 % délky trasy dálnice D1. To odpovídá přibližně 5,6 km trasy se sníženou průjezdností za den pro rok 2018. Sníženou průjezdností bylo ovlivněno přibližně 2,4 % vozidel jedoucích v obou směrech dálnice D1 za rok. Největší vliv na sníženou průjezdnost mají dopravní omezení jízdních pruhů a vysoká intenzita dopravy. Klíčová slova: dopravní proud, rychlost, intenzita, dopravní nehoda, průjezdnost, počasí, stav vozovky, dopravní událost

Klíčová slova: