6 / 2020




Informační systémy pro trvalé posouzení stavu vozovek
Dipl. Ing. Stephan Villaret 
Dr.-Ing.  Marko Wieland 


Vzrůstající zatížení německých dálnic těžkou dopravou a extrémními povětrnostními vlivy má za následek, že rekonstrukce velké části silniční úseků se musí modernizovat ještě před uplynutím doby životnosti. Jistou roli zde hrají také výzvy k odstranění váznutí investic, tj. obnova silničních úseků, jejichž stav strukturální substance při překročení plánované doby životnosti již není z ekonomického hlediska výhodný. Při extrémních klimatických podmínkách se mohou projevit slabé stránky různých stavebních metod. Tak například vlivem vysokých teplot a při hustém provozu (stop and go) dochází na asfaltových površích ke zvýšené tvorbě vyjetých kolejí nebo k poškození podélných spár. V betonových krytech se mohou tvořit poruchy kvůli vysokým teplotám, zejména když zde byly nedostatky již dříve, a to buď v rámci výstavby nebo z důvodu chybějící či nesprávné údržby. Klíčová slova:cementobetonový kryt, tuhé vozovky, pevnost v tlaku, pevnost v příčném tahu, modul pružnosti, průběh teplot, tepelná roztažnost betonu, povětrnostní podmínky, model, výpočet napětí v betonu, životnost vozovky

Klíčová slova:
  

Vývoj impregnačního přípravku určeného pro ochranu betonových staveb
Ing. Jiří Grošek Ph.D.
Ing. Zdeněk Nevosád CSc.
Ing. Josef Stryk Ph.D.


V rámci projektu Technologické agentury ČR s názvem „Materiály pro optimalizaci vodního režimu v betonu z hlediska prodloužení jeho životnosti“ (TH02020789) bylo jedním z úkolů porovnat materiály vyžívané pro tyto účely v ČR. Pro srovnávání byly zvoleny parametry rychlost průniku vody do struktury betonu a mrazuvzdornost v prostředí NaCl. Dalším úkolem bylo navrhnout a poloprovozně ověřit nový ekologicky šetrný výrobek, jehož základní vlastností bude optimalizace vodního režimu betonu a zvýšení odolnosti vůči působení vnějšího prostředí. Za těchto podmínek se může prodloužit materiálová životnost struktury betonu. Článek představuje nový impregnační přípravek pro dopravní stavby, a to včetně možností jeho aplikace. Použitím impregnačního přípravek dochází k minimalizaci průniku vlhkosti do struktury betonu z povrchu konstrukce a redukci vnikajících agresivních látek. Současně je zachována dostatečná propustnost pro nutný pohyb vlhkosti betonovou strukturou, což významně snižuje riziko a rozvoj dalších poruch. Výrobek je vhodný jako tzv. sekundární ochrana i u dalších betonů ve stavebnictví (např. pozemní stavitelství, zemědělské stavby atp.). Klíčová slova: impregnace, životnost betonu, ochrana povrchu, nasákavost, mrazuvzdornost

Klíčová slova:
  

Betonové komunikace dneška a zítřka - výzvy a řešení
Dipl.-Ing. Thomas Wolf 


Cementobetonové vozovky mají v Německu dlouhou tradici. Tyto technologie se zde vyvíjely postupně a po mnoha různých fázích dospěly až k dnešní podobě nevyztužených cementobetonových krytů s kluznými trny v příčných spárách, kotvami v podélných spárách a vymývaným betonem jako standardním povrchem dálnice. Tloušťky krytu pro nejvyšší třídu zatížení Bk100 podle Směrnic pro standardizaci konstrukčních vrstev dopravních ploch RStO 12 [1] se pohybují od 26 cm na asfaltové vrstvě, přes 27 cm na hydraulicky stmelené vrstvě, až do 29 cm na nestmelené vrstvě (mechanicky zpevněné kamenivo). Regionálně osvědčená technologie cementobetonového krytu přímo položená na hydraulicky stmelenou vrstvu se dnes stále používá na letištních nebo průmyslových plochách. V silničním stavitelství se spojení zpravidla přerušuje netkanou textilií, vzácněji také asfaltovou mezivrstvou. Klíčová slova: betonové vozovky, cementobetonový kryt, tuhé vozovky, hlučnost, povrchová úprava, striáž, broušení, grinding, klimatické podmínky, živostnost vozovky, textura povrchu, povrch s obnaženým kamenivem, životní cyklus, kvalita, vstupní suroviny, cement

Klíčová slova:
  

Úpravy SSZ v Praze v době nouzového stavu
Ing. Tomáš Havlíček Ph.D.


V souvislosti s poznatky o šíření koronaviru byl na většině SSZ v Praze počátkem dubna roku 2020 nastaven trvalý nárok na tlačítkách pro chodce tam, kde je za běžných okolností nutné pro realizaci volna na přechodu stisknutí tlačítka (tj. netýká se přechodů s velkoplošnými tlačítky). Po zavedení předmětných úprav bylo provedeno několik místních šetření na těch SSZ, kde se daly s ohledem na zkušenosti autora článku očekávat komplikace v plynulosti provozu. Výsledky dopravních sond jsou v článku prezentovány a konfrontovány s očekáváním, se kterým bylo toto opatření zaváděno. Závěrem je uvedeno shrnutí, zhodnocení a širší souvislosti, včetně doporučení pro případ opakování podobné situace. Klíčová slova: dopravní inženýrství, světelná signalizace, tlačítka pro chodce, koronavirus

Klíčová slova: