9 / 2020




Alternativy minerálních přísad jako filerů v asfaltových směsích
Ing. Václav Nežerka Ph.D.
Ing. Jan Trejbal Ph.D.
Ing. Jan Valentin PhD.
Ing. Tereza Valentová 


Zhutněním horké asfaltové směsi vzniká třífázový systém, ve kterém je kamenivo zastoupeno v různých frakcích podle typu asfaltové směsi. Větší částice vytváří vzájemně zaklíněnou kostru a asfaltové pojivo na povrchu zrn kameniva tmelí jednotlivá zrna kostry dohromady. Důležitou roli zde hrají částice kameniva cca do 2 mm, které po obalení společně s asfaltovým pojivem vytváří tzv. asfaltovou maltu (tmel). Tato asfaltová malta je tužší než samotný asfalt, podílí se tak na fixaci kostry kameniva. Významnou složkou asfaltové směsi jsou proto bezesporu i jemné částice, které tvoří součást kameniva ve formě filerického podílu. Filer jako jedna ze složek asfaltové směsi je normou ČSN EN 13043 definován jako kamenivo, jehož většina propadne sítem 0,063 mm a které se může přidat ke stavebnímu materiálu pro dosažení určitých vlastností. Filer je v asfaltových směsí používán především pro ztužení a omezení plastických deformací asfaltové směsi. Při výrobě asfaltových směsí se v zásadě uvažuje se dvěma druhy filerických materiálů. V první řadě se jedná o filer vznikající odlučováním jemných částic z použitého kameniva během procesu sušení a horkého třídění v sušicím bubnu na obalovně. Odprašky ze sušicího bubnu jsou zachytávány pomocí filtrů separační jednotky, ty jsou následně shromažďovány v zásobních silech, odkud mohou být dávkovány zpátky do asfaltové směsi. V tomto případě pak mluvíme o vratném fileru. Vlastnosti tohoto typu fileru závisí na původním zdroji použitého typu kameniva – tedy na petrografickém složení mateční horniny. Kvalita drobného kameniva a zejména její filerické části hraje významnou roli ovlivňující asfaltovou směs.

Klíčová slova: minerální přísady, odprašky, vodní citlivost filerů, adheze, asfaltová směs, digitální obrazová analýza
  

Dálnice D35 se zaměřením na stavby D35 Opatovice-Časy-Ostrov
Ing. Romana Šolcová 


V článku je představena realizace dvou staveb na dálnici D35 (Opatovice-Časy-Ostrov). Tento soubor staveb po jejich zprovoznění odvede tranzitní dopravu z aglomerace Hradce Králové a Pardubic. Dálnice D35 je součástí páteřní dálniční sítě České republiky. Po dostavbě bude tvořit alternativní trasu k dálnici D1 pro spojení Čech a Moravy.

Klíčová slova: dálnice D35, Opatovice, Časy, Ostrov, EIA
  

Využití webových aplikací pro analýzu intenzit dopravy v době koronaviru na příkladu Plzně
Ing. Monika Klabochová 
Ing. Jan Martolos Ph.D.


Na jaře roku 2020 došlo k celosvětovému šíření viru SARS-CoV-2 (koronavirus). Vláda ČR (a další orgány státní správy a samosprávy) přijímala opatření k omezení šíření viru mezi obyvateli. Tato omezení měla vliv i na dopravu osob (i zboží). Článek popisuje vliv těchto opatření na intenzity automobilové dopravy v Plzni.

Klíčová slova: intenzita dopravy, dopravní inženýrství, dopravní průzkumy, covid 19
  

Vybudování a testování C-ITS systému ve městě Brně v rámci evropského projektu C-ROADS CZ
Ing. Roman Nekula MBA


C-ROADS je evropský pilotní projekt, jehož česká část C-ROADS CZ je koordinována Ministerstvem dopravy ČR a má za cíl nasadit novou C-ITS technologii (kooperativní inteligentní dopravní systémy, ve kterých probíhá datová výměna mezi auty navzájem a auty a infrastrukturou) v reálném provozu na silniční síti České republiky. Článek obsahuje popis realizace a testování C-ITS systému ve městě Brně v rámci části C-ROADS DT2, který je spolufinancován z Nástroje pro propojení Evropy CEF Transport. Společnost Brněnské komunikace a.s. implementovala kooperativní inteligentní dopravní systém C-ITS, což je v Evropě poprvé, kdy dochází k implementaci všech aplikací C-ITS ve velkém městě na světelně řízených křižovatkách. Během roku 2020 v rámci testování projektu ověřila v reálném provozu tuto novou technologii, a to přenos zpráv, které mohou přispět k větší bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

Klíčová slova: C-ITS, kooperativní inteligentní dopravní systémy, světelně řízené křižovatky, projekt C-ROADS